Neuvěřitelných 9 měsíců trvalo mlčení na našich webových stránkách. Omlouvám se všem členům, čtenářům a příznivcům za tuto moji nedůslednost a lajdáckost. Co se stalo. Předně to bylo napadení stránek virem. Někdy se uhnízdil ve struktuře ale mnohem častěji napadal galerii obrázků. Snažil jsem se problémy řešit, ale ty se urputile vracely. Rozhodl jsem se, že nebudu na web chvíli přistupovat. Problémy přetrvávaly a čas běžel. Uběhlo jaro a s létem se dostavilo prázdninové lenošení. Vir se však stále bránil. Po konzultaci se správcem serveru jsme došli k řešení – pro správu stránek jsou používány špatné technické a SW prostředky. A tak se snažím dělat nápravu, nejde to tak rychle, jak je třeba, ale pomalu se to rozjíždí.
Doplnil jsem zápis z poslední výborové schůze. Jak shromáždím všechny materiály vložím zápis z hodnotící členské schůze. Dosavadní obsah jsem archivoval na CD a ze serveru odstranil staré soubory – hlavně obrázky. Postupně sestavím fotogalerie z akcí, které jsme realizovali v roce 2009. Zatím jsem nastavil a odzkoušel první – Rozsvícení Vánočního stromu.
Dění v minulém roce už nebudu probírat podrobně. Aktualizace byla přerušena v dubnu výzvou k úklidu přírody. Na úklid došla v týdnu po Velikonocích od 15. do 18. dubna. Do Dne Země se opět aktivně zapojily děti z Mateřské školy. Tentokrát jsme obešli Vavřinec a kousek Pustého žlebu. Ekologické odpoledne vyvrcholilo na zahradě Mateřské školy. Povídali jsme si o přírodě, Moravském krasu, jeskyních a vztahu člověka k životnímu prostředí. Do připravených maket kontejnerů děti třídily odpad a povídalo se o tom, proč se to dělá. Děti obdržely malé občerstvení a děkovný list za pomoc přírodě. Dospělých se na úklidu sešlo málo. Přesto jsme stihli udělat tradiční okruh – Hrubým kopcem ke Sloupu, silnici od Sloupu k Veselici a žlebovou strání od Rovných po Chobot.
V květnu si mládež porovnala síly v branném závodu. V neděli 10. května odpoledne jsme oslavili Svátek maminek. Byl to nádherný slunečný den mezi příjemnou zelení místního parku. O program se postaraly děti a učitelky z MŠ. Krásný byl také aerobic předcvičovaný Verunkou Řezníčkovou. Občerstvení připravila a nabízela naše děvčata. Zbytek května a červen byly plně věnovány přípravě dvoudenního zájezdu do Krkonoš. Škoda, že zájezd vyvolal tolik emocí a rozporů. Důsledkem potom byla neobsazená místa v autobusu.
Na výlet do hor se těžko plánuje termín tak, aby perfektně vyšlo počasí. Vyrazili jsme v sobotu 27. června. Brzy ráno přes Hradec Králové do Harrachova. Zaparkovali na sběrném parkovišti. Kolem hornického muzea jsme pospíchali k říčce Mumlavě. Našim cílem byly vodopády, které se nacházejí asi 2 km od parkoviště. Část výpravy se kochala nádherou vodní tříště. Větší část však vyrazila omámena heslem "lépe, výše, rychleji" a mizela v serpentinách horské silničky někam na vrchol Čertovy hory. Marné bylo volání. Vyzkoušelo se spojení na několik mobilů, marně. Až mnohem později si čelo uvědomilo marnost svého pokusu o prvenství … Pak následovalo šťastné shledání u vodopádu a spořádaný pochod k obřímu skokanskému můstku. Na poledne byla zajištěna exkurze do sklárny. Pohled na výrobu skleniček z roztavené skloviny zaujal malé i velké. Vynikající byl výklad průvodkyně, která nás seznámila s historií soukromé sklárny a technologií výroby. Ze sklářského provozu naše kroky směřovaly do muzea a na oběd v místním mini pivovaru. Dále jsme spěchali na ubytování do chyty Orel v Dolních Mísečkách. Přesun z Harrachova jsme sledovali na mapě a pomocí dvou satelitních navigací. Ale stačila uzavřená silnice v Rokytnici nad Jizerou a bylo o zábavu postaráno. Změna směru. Navigace nabízely nejkratší cestu. A tak jsme náš autobus hnali výš a výš a sledovali střed České republiky. Když jsme míjeli poslední domky v Poniklé, místní obyvatelé nevěřícně pokyvovali hlavou. Autobus tady ještě nikdy nejel. Spolehlivý řidič nám dával klid na vychutnání krásy Krkonoš. Do chaty jsme dorazili s malým zpožděním. Padala večerní mlha a po ubytování a chutné večeři se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Početnější zůstala u chaty a rozdala si to ve fotbálku. Menší asi 10 členná turistická odnož se vydala směrem k Horním Mísečkám. Na velkém záchytném parkovišti stál jeden (náš) autobus a jedno zdánlivě opuštěné osobní auto. Dbaje etikety obešli jsme auto velkým obloukem a podívali se na setmělé panorama Horních Míseček. Lesní zkratkou jsme spěchali k chatě. U pivínka "Krakonošova 12" jsme spřádali plány na příští den.
Neděle začala vydatnou snídaní. Přesun do Pece pod Sněžkou proběhl hladce. Za nádherného slunečního svitu jsme nastupovali na lanovku, která nás odvážela na Růžovou horu. Pod nohama byla sluncem ozářená Pec, nad hlavou hrozivá šeď. Po rychlém přestupu na „Růžovce“ došlo k zásadní změně klimatu. Napřed na kovové konstrukce, pak i na nás se začala srážet voda. Ale nebyla to parní koupel, ale studená sprcha. Řádně promočeni jsme dorazili na Sněžku. Každý hledal zimní doplňky a spěchal do hospůdky na teplý čaj. Dohodli jsme se na dalším postupu a vyrazili na vrchol naší nejvyšší hory. Počasí vůbec nepřipomínalo červen. Společné foto a hurá na řetězy opatřenou stezku směřující k Obřímu dolu. Mlha nám dávala výhled asi 200 m. Ale zatím nepršelo. Pochodové templ bylo rychlé a cíl – Luční bouda. V hale tohoto historického objektu jsme měli sraz. Svačinka, teplý čaj a pokračujeme nejkratší cestou do Pece. Chvílemi mírně prší a větrem hnaná oblačnost nám poskytuje chvilkové výhledy na panorama hor. V Peci opět svítili sluníčko, a tak děti i někteří odvážní dospělí využívají možnosti svezení na bobové dráze. Návrat domů byl veselý. Zpívalo se a vzpomínalo. Zakončená ve vavřineckém parku už byla jen symbolická – každý spěchal do teplé postýlky.
V červnu jsme pomohli upořádat zahradní slavnost na zakončení školního roku v MŠ. Léto bylo klidné, bez společných akcí. Jen o pouti se sešla děvčata nacvičila zpívání pro svatovavřineckou mši. Utkání svobodní – ženatí se z technických důvodů nekonalo, a tak roztleskávačky šetří síly na slavnostní otvírání hřiště. Podzimní branný závod jsme termínem i disciplínami přizpůsobili přípravě mladých hasičů na závod požární všestrannosti.
V sobotu 24. října jsme přichystali drakiádu. Počasí přálo – vítr foukal. Sešlo se víc než 50 účastníků s draky domácí konstrukce i kupovanými. A tak se dal na obloze najít netopýr, tryskáč, krabice. Rostík Fiala se marně pokoušel dostat do vzduchu i prase. Ve větrném odpoledni přišel vhod horký čaj i ohřátí i ohýnku. Pak se začal blíži advent a rozsvícení Vánočního stromu na návsi. Opět se začala nacvičovat. Ve školce básničky a vánoční písně. Ve společenské místnosti adventní pásmo. Děti nadané hudební múzou doma cvičily koledy. Sváteční odpoledne se podařilo. V pondělí jsme ke stromu postavili betlém. Magďula namalovala další figurky – tři krále a pasáčka se psem. Poslední akcí roku 2009 byla výroční schůze. Před schůzí jsme se sešli u vleku na malé oslavě 30. výročí zbudování vleku a chaty.