Lyžařský vlek

V roce 1978 vznikla myšlenka zbudování lyžařského vleku u Zdubiny na svahu Žemla. Je to dobrý svah otočený na sever, v zimě dobře zasněžen, z okolí nejvíce vyhledáván. Na svahu nejdéle vydržel sníh v okolí. Co tomu napomohlo - elektrický proud na dosah. Kolektiv Alois Nečas, bratři Jan a Josef Pořízkovi, Ladislav Ditrich, Ladislav Nečas st., Miroslav Musil a další příznivci zimních sportů se pustili do díla na jaře roku 1979.
Následovalo vykopání dvou spodních a tří horních patek. Chodili jsme tehdy na akce stavění nákupního střediska Jednota. Naše dohoda s obcí byla: „po brigádě jsme pokračovali na vleku“. Po tři soboty namíchali beton, odvezli ke Zdálkům a zabetonovali připravené patky. Poslední betonářské práce byly provedeny První červencovou sobotu na Pytláckou noc.

Následovaly další práce, a to montování, svařování dolního sloupu převodovkou a horního sloupu s kladkami. Zakoupení ocelového lana s průměrem 9 mm. Toto lano a hnací elektromotor byly odkoupeny ze závodu Adast Blansko. Na závěr jsme zbudovali elektrický rozvaděč.

První listopadovou sobotu 2. 11. 1979 zde bylo zařízení již nachystané, spojené ocelovým lanem. Spoj lana za účasti členů Svazarmu proved občan z Hořic, nadšený správce tamního vleku pan Jiří Fousek, asistoval Luboš Sedláček. Toho dne byl vlek spuštěn a vyzkoušen. Nějaký čas jsme brali elektřinu ze zdroje u vodovodu. Koncem roku již ze svého vlastního rozvaděče. Obsluha zařízení v první sezóně 1979-1980 se musela provádět venku bez přístřešku. Proto jsme v roce 1980 započali budovat chatu. Chata byla ukončena v roce 1982.

Rekapitulace:

- Při budování vleku byla spotřeba betonu na patky 1.5m3
- Beton vozil Václav Musil traktorem „Měsíc“

Odpracované hodiny:

- Kopání děr na patky - 15 hodin
- Samotné betonování - 60 hodin
- Svařování horního a spodního sloupu - 90 hodin
- Montování převodovky - 20 hodin
- Namontování sloupku - 6 hodin
- Namotávání spleteného lana - 30 hodin
- Hnací kolo spodní a horní - 50 hodin
- Úprava terénu pod tažným lanem - 30 hodin