Rok uplynul neuvěřitelně rychle a jsou za námi další ostatky. Přípravě jsme jako vždy věnovali spoustu času. Ráno, ještě před průvodem, Pepa Kaléšek s Jendou Brzobohatým chystali prodej a Ampér po malém zpoždění přivezl své nádobíčko na tvorbu kraválu.
Je sobota 13. a před 11 hodinou se na návsi schází masky. Letos došlo k několika změnám. Právo svobodných nesla Hanka Kakáčová a všichni ji přesvědčovali, že to neznamená, že se musí do roka vdát. Za ženaté a vdané se práva ujala Maruška Nečasová, která se loni osvědčila. Pokladnu hlídal Lojzek Nečas, protože Petr Kovařík musel do práce. Řeznický oblek si navlékl Zdena Kakáč. Ukázalo se, že se s šavlí špatně fotí. Focení se musel alespoň na chvíli ujmout Petr Kovařík. Později ho vystřídal Mach z dvojice Mach a Šebestová.
Musím uznat, že se propracovanost masek každý rok zlepšuje a není možné identifikovat, kdo se pod nimi ukrývá. Na návsi se opět sešlo několik skupinových formací. Byli zde Šmoulící i s taťkou Šmoulou a Gargamelem, kompletní rodinka Simpsnových, Asterix a Obelix s družinou a čtyři vězni s dozorcem Bachaklausem. Dále zde bylo několik dvojic – voňavé stromečky, klauni, Mach a Šebestová, Tom a Jerry. V průvodu byla také dvě zvířátka. Voňavé stromečky doprovázela psí princezna a Mach se Šebestovou měli sebou psa Jonatána.
Od kapličky nás odcházelo 33. V Černohorské ulici nás dohnal Mach se Šebestovou. Na Pastvisku průvod doplnila čtyřčlenná Dymáčkova posila z Klepačova. Celkem nás tedy bylo 39. Zataženou oblohou se chvílemi prodíralo sluníčko. Masky však nejvíce zlobil studený vítr. Harmonikář Jarda Vintr byl letos dochvilný a přivezl také bratra Pavla. Od začátku hrály dvě harmoniky a zpívalo se.
Po zkušenostech s rozpadením průvodu na kopci u Spolku jsme raději navštívili Musilovi hned na začátku naší cesty. Možná díky chladnému počasí, možná kvůli řetězům masky nezlobily, jen se občas roztáhly a čelo průvodu muselo počkat. Občerstvovací stanice u Štolpů Kovaříků a Vágnerů i letos potěšily a zahřály. Na mnoha místech nám nabízeli vynikající pochoutky. Na šavli bylo tolik masa, že se čtyřikrát sundávalo a přitom se často zakrajovalo a rozdávalo. Letos byla zahájena nová tradice – na šavli se mezi červenými salámy objevila zdravá, zelená brokolice. Letos to byla jen první vlaštovka. Uvidíme příští rok, jestli se přidají i další bio produkty.
Na dědině se průvod stejně jako loni roztrhl. Část zůstala v uličce U Petrů, část se usadila do Hospůdky u Vavřinečka. Na harmonikáře již čekal odvoz a většina účastníků průvodu spěchala do tepla Společenské místnosti. Chvilku se posedělo, něco málo snědlo a popilo. Každý kdo si trochu odpočal běžel domů aby se rozehřál ve vaně plné teplé vody a upravil na večerní zábavu.
Kulturu pro ostatkové posezení měl tentokrát zajistit Ampér a Živel. Od osmi hodin začal pouštět repro hudbu Ampér. Snažil se sestavovat taneční bloky a občas i něco řekl. Tombola byla opět bohatá. Shromáždilo se do ní více než 100 cen, prodalo se 600 losů. Nejlepších deset cen se losovalo. Do TOP-TEN byla vybrána popelnice, jízdní kolo, velká sklenice utopenců, bedna chlebíčků, exklusivní valentýnská bomboniera, 5 litrový soudek piva, hodiny a nějaké lahve alkoholu. Výherci ostatních přímých výher neváhali a okamžitě začali rozebírat ceny a nečekali na připravené hostesky. Záhy to u stolu s výhrami vypadalo jako ve filmu Hoří má panenko. Lidé nosili výherní losy a ceny už byly dávno pryč. Vyřešilo se to přidáním dalších hodnotných cen, které byly v záloze.
Kolem desáté si Ampér chystal dechovky na Pastéřskou a Voltík nedočkavě pobíhal se sukovicí. Najednou se do místnosti přihnal Živel. Sestavil další aparát na decibely. Po nezbytné přestávce se představil sérií rychlých i pomalých hitů. Pak konečně došlo na Pastéřskou. Tato tradiční společenská, taneční hra se sukovicí N tanečníky a (N-1) tanečnicemi byla letos dokonale převrácena. Do tanečního reje přicházely páry tvořené dvěma tanečnicemi. A tak se sukovicí občas tancovalo děvče, což by podle pravidel nemohlo být. Do Šátečkové jsme se raději nepouštěli.
Blížila se půlnoc a sní pochování basy. Při převlékání bylo větší veselo než při samotném vystoupení. Úvodní řeči proběhli hladce. Farářovi se někde ztratili dvě strany modliteb, obřad se začínal protahovat. Při přímluvách docházelo k výpadkům srozumitelnosti. Přímluv byli tři strany. Vypadalo to, že se bude pochovávat až do svítání. A tak do čtení možná necitlivě zasáhl řečník a vystřídal faráře. Když uviděl množství a obsah přímluv rozbrečel se. Slzy si utíral do šatů kostelníka. Přímluv bylo skutečně mnoho tak je sem nepřepisuji. Letos šly nejen na tělo, ale i pod kůži a používaly hrubší slovník než dříve. Jako vždy reagovaly na události a hlavně průšvihy z uplynulého roku.
Po odnesení basy, ve které letos ležel Mochr se Živel slibně rozjel. Ale těžký den (dopolední hraní v průvodu sloupských maškar, odpolední vystoupení na oslavě narozenin a na konec naše zábava) podlomil Živelnou energii. Živel musel zbytek vystoupení skrečovat a pospíchal do postýlky nabrat novou sílu. Nejvíce to mrzelo Ampéra. Konečně si sedl ke stolu za manželkou a chtěl relaxovat. Také Pepa Kaléšek si dělal naději, že hudebník ve dvě vypne samurajku a všichni odejdou domů. Voltík se za mix-pult nechystal a tak Ampér znovu žhavil hrací bednu.
Náladu oživil Petr Zajíček svou bravurní hrou na kytaru a zpěvem. K Peťovi se ochotně přidávali další zpěváci a zpěvulky. Jen u písničky Prodavač zůstal sám. Petrové kadenci slov by se svým ta-ta-ta nestačil ani samopal vzor 26. Po zpěvu zase pár hitů od Ampéra, opět zpěv a zase disko.
Najednou bylo pět pryč a unavený Ampér nevydržel tlak požadavků hrstky tančících na vhodnost pouštěné muziky. Vytrhl přívodní šňůru k vřeštibudce. Náhlé ticho vystřídal řev tanečníků. Ale už byla udělána tečka. Rázný konec chválil i Pepa Kaléšek a předseda Lojzek. Provedli jsme alespoň základní úklid a před šestou jsme byli doma. V pátek nás na stejném místě čeká dětský karneval, ale ten bude určitě klidnější. Výběr z více než 700 snímků, které letos pořídili Petr Kovařík, Rosťa Burget, Zdena Kakáč, Ondra Mach, Petr Zajíček a Eduard Dvořák je umístěn ve foto galérii.